Jestli se svatební obřad pořádá v interiéru (obřadní síň, kostel) nebo v exteriéru (pod širým nebem, vyzdobený párty stan) neovlivní postup a náležitosti obřadu.
SVATEBNÍ OBŘAD OBČANSKÉHO SŇATKU
Nejdříve svatebčané vyčkávají v předsálí. V té době matrikářka zkontroluje doklady snoubenců i svědků a zapíše z nich údaje. Jedná se o občanské průkazy, případně o cestovní pasy. Též zkontroluje stvrzenku o zaplacení obřadu a převezme snubní prsteny (které pak budou připraveny na obřadním stole na tácku, či polštářku). Dále matrikářka přečte svatební protokol a provede poučení o průběhu obřadu. Ceremoniářka seřadí svatební průvod, který vchází dovnitř až tehdy, když se rozezní hudba a když je k tomu ceremoniářkou vyzván.
Po příchodu svatebního průvodu k obřadnímu stolu se dvojice (kromě poslední dvojice) rozestoupí a vytvoří špalír, kterým do čela prochází nevěsta se svým otcem. Vpředu pak otec přenechá nevěstu ženichovi, a odchází na své místo. Svatebčané se pak řídí pokyny oddávajícího, nebo matrikářky.
Při příchodu oddávajícího se musí všichni přítoní postavit. Poté matrikářka představí oddávajícímu oba snoubence a svědky. Též pak představí snoubencům oddávajícího (může to být starosta, místostarosta, nebo pověřený člen zastupitelstva, případně jiná pověřená osoba). Nyní se ostatní svatební hosté posadí.
Oddávající pronese proslov který je přizpůsoben snoubencům dle toho, zda se jedná o snoubence svobodné, rozvedené, čí ovdovělé a pod. V tématu proslovu bude i zmíňka o tom, že od této chvíle spojí své životy dohromady, že budou jeden druhému oporou, a že vrcholem jejich svazku bude výchova dětí.
Nyní se musí všichni přítomní opět postavit, protože následuje svatební slib. Následují dotazy na souhlas se vstupem do manželství:
"Táži se Vás pane (ženichu), zda vstupujete dobrovolně do manželství se zde přítomnou (nevěstou) ?" Ženich odpoví: "ANO" (v horším případě: "NE").
"Táži se Vás slečno/paní (nevěsto) , zda vstupujete dobrovolně do manželství se zde přítomným panem (ženichem) ?" Nevěsta odpoví: "ANO" (v horším případě: "NE").
Pokud oba snoubenci odpověděli "ano", tak jsou oddávajícím prohlášeni za manželé a sňatek za právoplatně uzavřený.
Oddávající vyzve novomanželé k výměně snubních prstýnků. Ženich navlékne prstýnek nevěstě na prsteník levé ruky. Pak nevěsta navlékne prstýnek ženichovi též na prsteník levé ruky. ( Pozn: V Rakousku a Německu je naopak běžné, že se snubní prsteny nosí na pravé ruce.) Jeden ze svědků může v průběhu navlékání prstenů podržet nevěstinu svatební kytici.
Dalším důležitým okamžikem je první manželský políbek. (Pokud má nevěsta závoj, ženich jej odhrne z obličeje. Opatrnost je na místě, aby ženich přitom nepoškodil účes. Závoj se nevrací, protože nevěsta zůstane po polibku již bez závoje s nezakrytým obličejem.)
Nyní oddávající požádá aby novomanželé i svědci podepsali svatební protokol. První se podepíše ženich, po něm nevěsta, přičemž nové příjmení napíše před rodným příjmením. Dále se pak podepíše svědek ženichův, a poté svědek nevěstin. Nakonec se podepisuje oddávající i s matrikářkou.
Slavnostní přípitek bývá na přání, je-li předem domluven. Zpravidla bývá hned po podpisech, ale někdy se stává, že je zařazen až po gratulacích.
Na závěr svatebního obřadu nevěstě, poté ženichovi bahopřeje oddávající, po něm matrikářka, pak svědci, po nich rodiče novomanželů, příbuzní, a pak další svatebčané.
SVATEBNÍ OBŘAD CÍRKVE ŘÍMSKOKATOLICKÉ